Mají odbory dostat od vedení univerzity údaje o příplatcích a odměnách? Tento spor na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně trval více než 4 roky. Odbory nyní zaznamenaly první úspěch. Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl, že univerzita musí údaje poskytnout. O tom, co rozhodnutí znamená v praxi, jsme mluvili s Jiřím Konečným, předsedou univerzitní odborové organizace, který stížnost spolu s právníkem ČMKOS Tomášem Pallou inicioval.
Kdy spor začal?
Celý případ začal na jaře roku 2022. Nejprve jsme požadovali informace v rámci běžného sociálního dialogu, protože jsme je potřebovali pro jednání o systému odměňování zaměstnanců. Když jsme je opakovaně nezískali, využili jsme zákon o svobodném přístupu k informacím a podali oficiální žádost. Následně se věc dostala do správního řízení a později i k Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Čekal jste, že to bude trvat tak dlouho?
Upřímně řečeno ne. Předpokládal jsem, že se podaří celou záležitost vyřešit výrazně rychleji. Významná část délky řízení přitom byla způsobena průtahy na straně univerzity. Po prvním zrušovacím rozhodnutí Úřadu jsme na nové rozhodnutí univerzity čekali přibližně rok a devět měsíců. Když jsme se následně proti tomuto druhému rozhodnutí odvolali, bylo naše odvolání postoupeno Úřadu k vyřízení až po urgenci a na jeho vyžádání po dalším roce a třech měsících.
V čem podle vás spočívá hlavní význam tohoto rozhodnutí pro transparentnost odměňování na univerzitách?
Hlavní význam rozhodnutí spatřuji v tom, že potvrzuje právo veřejnosti a odborových organizací získávat informace o nakládání s veřejnými prostředky. Veřejné vysoké školy jsou financovány převážně z veřejných zdrojů a je proto legitimní zajímat se o to, jak hospodaří, včetně jejich mzdové politiky. Úřad pro ochranu osobních údajů jasně konstatoval, že v našem případě existuje veřejný zájem na poskytnutí informací o mzdách. Nejde přitom o sdělení mezd konkrétních osob, ale primárně o statistické a souhrnné údaje, které odborům umožňují posoudit, zda je systém odměňování nastaven spravedlivě a nedochází k nepřiměřeným rozdílům.
Jak mohou nově získaná data pomoci při vyjednávání o mzdách a odměnách?
Každá smysluplná debata by měla vycházet z faktů. Vlastně je poněkud tristní, že jsme požadované informace nedostali v rámci standardního sociálního dialogu a museli jsme využít zákona o svobodném přístupu k informacím. Nejde nám přitom o hledání viníků ani o zpochybňování práce jednotlivých zaměstnanců. Naším cílem je lépe porozumět tomu, jak systém odměňování funguje a zda nevznikají nepřiměřené rozdíly mezi srovnatelnými skupinami zaměstnanců. Analýza dostupných dat může pomoci nejen odborům, ale i samotnému vedení univerzity.
Může tento případ otevřít cestu i dalším odborovým organizacím ve veřejném sektoru?
Myslím, že ano. Rozhodnutí potvrzuje, že odborové organizace nejsou pouze zástupci zaměstnanců při kolektivním vyjednávání, ale plní také důležitou kontrolní a veřejně prospěšnou funkci. Zároveň jde o signál pro veřejné instituce, že odkaz na ochranu osobních údajů nemůže být automatickou překážkou pro poskytování souhrnných informací o nakládání s veřejnými prostředky.
Je možné seznámit se někde s přesným zněním rozhodnutí, pokud by ho další odborové organizace chtěly využít?
Anonymizované rozhodnutí samozřejmě rádi poskytneme každému, kdo o něj projeví zájem. Pokud se na nás obrátí jiná odborová organizace, rádi se podělíme nejen o samotné rozhodnutí, ale i o zkušenosti z celého řízení.
Rozhovor vyšel v časopisu Sondy Revue v červnu 2026.